J.H. Krchovský: Leda s labutí

17. května 2012 v 11:17 | Markéta Garai |  Citace z knih a poznámky
Odmlčela jsem se zde asi na měsíc, ale rozhodně nepřestala číst. Absolvovala jsem Bukowskiho tvorbu a nechalo mě to vcelku suchou, čekala jsem víc. Bude to tím, že nesympatizuju s jeho životním stylem a proto mě ty jeho kecy maximálně tak rozesmějou, ale vyhledávat už je víckrát nebudu.
Až konečně J.H.Krchovský mě dostatečně nadchnul a některé oblíbené básně a postřehy si tu musím poznamenat. Zatím jsem četla jenom sbírku Leda s labutí, ale ještě se chystám na Noci, po nichž nepřichází ráno.
citace z básní:
"konec světa spočívá v tom, že nikdy nenastane"

"slova nic nevysloví"
"prosral jsem celé roky, proč se teď mám starat o dny
z nichž každý další je - a také bude - trestuhodný"
"můj úd hluboko proniká do řitě houpacího koníka"
"Kdo by se ostatně tady rval o lístky..
žalostným pokusům ožralé sólistky
spěchají na pomoc housle a hoboje
- budu blít, nebo srát?
Zdá se, že oboje."
UNAVEN K SMRTI NUDNOU ROLÍ (autor: J.H.Krchovský)
sám sebe hrát, - že jsem... Chci spát
předstírám spánek, tvář mne bolí
vším, čím jsem byl, jsem nebyl rád
Jak se mi zdá, nic se mi nezdá
už nemám o čem dát si zdát
na nebi bledne moje hvězda
vším, čím jsem nebyl, byl jsem rád
PĚT KROKŮ VPŘED A ČTYŘI ZPĚT JDU PODÉL PLOTU (autor: J.H.Krchovský)
vítr mne rve a řve: Dál nechoď, nechoď dále!
- proč právě teď bůh seslal takovou slotu
když spěchám stát se králem na maškarním bále?!

Ten svinský vítr! Kéž by aspoň chvíli nevál
dlaň tisknu k masce, jež tak bolestně mě věžní
a dál podzimní nocí kráčím na karneval
v té nejkrutější ze svých masek - totiž bez ní

RÁNO, ČI VEČER? NEVÍM... STÁLE ZA SOUMRAKU (autor: J.H.Krchovský)
hluboko na dně moře v potopeném vraku
pod neprodyšným nebem sevřen klenbou ledu
sám v sobě, nebo naopak, říct nedovedu
Proč tohle snášet?! Což mne k tomu někdo nutí?
sám - jeden v druhém, v prvém druhý - do zblbnutí
v jediném těle dusíme se hrůzou oba
v napjaté kůži vesmírného klaustrofoba
UŽ V AUTOBUSE CESTOU TAM MNE ZAUJALA (autor: J.H.Krchovský)
věk asi dvacet; plachá, štíhlá, spíše malá
a ovšem krásná! A mně čímsi vnitřně blízská
(...kalhoty ostře zaříznuté v stydkých pyskách)
Před bránou ZOO stála za mnou u pokladny
v týlu jsem cítil pohled žáruplně chladný
byť k zešílení váben jejím (nejen) tělem
srab, utekl jsem k pavilonu malých šelem
Chtíč zmítá mnou a v hlavě se mi leccos motá
čumím jak vůl do prázdné klece ocelota
mám, nebo nemám?! - Je mi jasné, že by chtěla...
vycházím ven a kolena mám rozechvělá
Na denním světle znovu slabě zaváhal jsem
ale jdu dál, zván tajuplným, temným hlasem
- vtom jsem ji spatřil; zrudla, oči cudně klopíc
v rozkroku mokrá vyšla z pavilonu opic
ZHNUSEN SÁM SEBOU CPU SI RUKU DO HUBY (autor: J.H.Krchovský)
- jsem nechutný a hnusný, mrzký parazit!
ku stisku dlaní - z vděku, že dál mohu být
snažím se druhou do prdele zarazit
JE KONEC ŘÍJNA... (autor: J.H.Krchovský)
Je tu konec října a zem prvním mrazem
tvrdá je... Jsi chladná, šeptám hlíně,
hrob svůj mrdaje
ZDVIHNU-LI VÍČKA... (autor: J.H.Krchovský)
Zdvihnu-li víčka, v srdce ihned bolest se mi zatne
nesnesu pohled na nic (-což je oboustranně platné)
vteřina každá na mé pouti ze sna znovu do sna
je emocionálně pro mě zcela neúnosná
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 thorn thorn | Web | 7. června 2016 v 18:15 | Reagovat

půjčka na 12 splatek 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama