Maniakální hysterie Natálie Kocábové

5. října 2013 v 16:16 | Markéta Garai |  Citace z knih a poznámky
Natálie Kocábová (*1984), autorka, na kterou si stále nejsem schopna udělat definitivní názor. Ale potřebujeme ho vůbec mít? Dělání defitivních názorů vlastně není ani možné v případě, kdy autor i pozorovatel nejsou definitivně celou dobu zaseknutí v jednom bodě. Což je většinou definitivní konec kreativity. ;))) Natálie mě naprosto nadchla před pár lety svým debutovým dílem Absint Monarcha. Minulý rok jsem se rozhodla přečíst jej znova, abych se ujistila, že nešlo o pouhý rozmar mé puberty. Opravdu ne. Ta kniha mi maluje v mysli obrazy. Ta kniha mě fascinuje. Ta kniha mě inspiruje. Ta kniha je jedno z mých nejoblíbenějších děl už po několik let. Bohunežel nejde už tak snadno sehnat, protože její první výtisk je vyprodán a to zcela. Sháněla jsem ho všudemožně a nakonec mi jeden věnovala moje teta ze své knihovničky. Jsem tím dílem dokonce tak nadšená, že bych jej byla schopna doslovně přepsat a publikvoat zde. Ale samozřejmě to nemohu udělat kvůli autorskému právu. Možná se někdy dočkáme e-kinhy, možná už existuje, poslední rok jsem to už nehlídala.
Co se týče Absinta Monarchy - vyserte se na recenze. Vůbec to nevystihují. Je to barevnej sen. Je to poezie. Je to slastná fáze psychózy. Hluboce se to do mě zapsalo a dokonce jsem vytvořila pár ilustrací na motivy této knihy. Kreslila jsem Netočku, která se zamilovala do květiny. Pak si usekla palce a zasadila je k ní do záhonu. Nakreslila jsem ji, když v tom záhonu už byla nasekaná celá. Ale podle mě se to nebude líbit všem, protože někdo to nevidí jako film a neslyší tu melodii její fantazie.

Očekávala jsem, že i další díla Natálie Kocábové mě takto pohltí. Schola Alternativa je ovšem výplodem maniakální hysterie, která je dost možná způsobená tím, že nepřekročí stín Absinta Monarchy. Díla se hodně liší, kouzlo je pryč. Kniha je bohatá na častá pseudovědecká slovní spojení, odkazuje na tvorbu Davida Černýho (zde se objevuje růžový tank, v Monarchovi je odkaz na mimina na Žižkovské věži) a na knihu Memento Radka Johna (rakovina vůle). Můj dojem je, že kniha okouzlí průměrně vzdělané psychicky nevyrovnané jedince, holdující rádoby alternativní scéně. Žádné intelektuální dílo to není, ale narážíme tu na fakt, že Kocábová knihu psala mladší, než jí já četla. Proto jsem své velmi kritické stanovisko poněkud zmírnila, protože dospívající člověk nemusí ve svém díle nutně přicházet s řešením problému, do kterého se v celém ději snaží narážet. Pokud tedy chcete vůbec v něčem, co připomíná deníček zamindrákovaný puberťačky nebo nějakou "emo-bibli", hledat hlubší myšlenky, přeji vám hodně štěstí. Autorka je dost sofistikovaně ukryla do hromady sebelítostivejch keců. Doufám, že se Natálie z toho v téhle knize vypsala jednou pro vždy. Přála bych jí to, ale opravdu už to asi nebudu nikdy zjišťovat. Protože zatím znám dost lákavějších děl než její pozdější tituly.

Vybrala jsem ukázky z knihy Schola Alternativa, kde se vyjímečně nikdo nelituje:

"Barbíni tvořili učitelskej sbor. Konkrétně se jednalo o ohroženej druh Divokejch sráčů ž čeledě imbecilovitých. Jinak se to zdáli bejt docela normální perventi se sklonama k fašistickýmu komunismu. Byli to duchovní a dle toho vypadali. Nosili růžový latexový oblečky a pláštíkama po zadek. Na nohách bílý punčocháče se stahovacím účinkem proti celulitidě a odporný sexshopový multifunkční lodičky. Na rukou ruský palčáky ze srsti plameňáků a hlavu holou. Takhle nějak vypadali. Byli to brutální prasata, co nezajímalo nic jinýho než si nad našima hlavama vyhonit."
"Moje ego tušilo, že mu to moc sluší. Pojmenovala jsem ho Pikolka."

"Jak ti chutná smrt?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama