Knihy o Jakubu Schikanederovi

10. ledna 2014 v 3:17 | Markéta Garai |  Citace z knih a poznámky


Zvláštní pozornost jsem v posledních týdnech věnovala českému malíři Jakubu Schikanederovi a to z důvody volby realiazovat seminární práci na téma "Vyobrazení žen v díle Jakuba Schikanedera". Shromáždila jsem o něm veškerou literaturu dostupnou v pražské knihovně (tituly je možné vidět na fotografii) a dovolím si zhodnotit jejich obsahovou stránku.


Jakub Schikaneder, vydáno 1986, autorem je Tomáš Vlček, pravděpodobně největší odborník na jeho tvrobu u nás, protože se s jeho texty nebo jejich citacemi setkávám naprosto všude. Kniha je naprosto brilantní a jeho jazykové schopnosti mi málem způsobily orgasmus. Jeho formulace a použité výrazy v popisech jeho obrazů a především jejich působení, jsou tak skvěle napsány, že to vlastně ani lépe nejde vyjádřit. Je to jednoznačná volba, pokud máte psát o Schikanederovi a jeho životě nějaký text, a jste více ambiciózní než osoby spokující se s obsahem wikipedie. Nicméně nutno upozornit na stáří knihy, postupem času se podařilo o Schikanederovi zjistit více věcí. Respektive se našla nějaká pohřešeovaná díla (např. "Příšerná společnost") a podobně. Všimla jsem si toho díky monografii Jakuba Schikanedera, která vyšla v roce 2012 pod editací V. Hulíkové. Monografie je opravdu krásná, leč má velmi nešťasně řešenou vazbu. Naleznete v ní opravdu dostatečné množství informací, textů například i od zmiňovaného Tomáše Vlčka a samozřejmě obrazové dokumentace jeho děl. Užitečné je i shrnutí všech názvů děl, protože v průběhu let se totžným obrazům říkalo různě a často může plynout k nedorozumění. Poslední je katalog z výstavy, kterej je určen spíše široké veřejnosti a ne lidem studující umění (nic mi to nedalo).

ukázky (autorem je vždy Tomáš Vlček)

"Jeho obrazy se do naší paměti zapisují jako tiché světelné meditace. Jako by se v nich zastavil čas. Vzpomínky či představy zmizelých lidí, domů a dnů se v nich vynořují z rozptýleného světla krajiny, ulice, příbytku. Jsou to citlivě nanášené a roztírané skvrny na plátně, paprsky uviděné na záhybech tenkých záclon, na pustých zdech, ve chvílích šera, mlhy a padajícího sněhu, v prostorách čekání a osamění."

....No, vlastně bych tu knihu mohla opsat téměř celou. Nelze pouze citovat, čtěte ji!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama