FAUST I. - J.W.Goethe vs. R.Steiner

29. srpna 2015 v 1:47 | Markéta Garai |  Citace z knih a poznámky

Goetheova báseň se stala nejslavnějším zpracováním faustovské legendy ze šestnáctého století. V raném mládí započal vše, co jeho toužící a tušící duši naplňovalo, vkládat do své básně; a jako stařec v nejpozdnějším stáří, krátce před svou smrtí, dokončil tuto báseň, na které pracoval přes padesát let a do níž vložil to nejlepší ze svého života. Druhý díl "Fausta" ležel zapečetěn při jeho smrti jako velká závěť, kterou -jak mu bylo uloženo- měl zanechat lidstvu. Bylo jeho osudem shrnout tolik poznatků a ukrýt onu nekonečnou modrost do veršů své dvoudílné knihy. Jednotlivá slova jsou volena s naprostým úmyslem odkazujícím k věcem, jenž v jeho době lidstvo ještě nebylo schopno chápat. Tomuto dokumentu porozumíme jen tehdy, budeme-li studovat Goethea, jak se pracně probojoval k poznání. Druhý díl Fausta byl kritiky označován ve své době za "stařecký sentimentální blábol". Až po sto letech se objevil výklad Rudolfa Steinera, jenž byl prezentován na jeho semináři na nějaké vysoké škole někde v Německu, a z něhož se dochovaly přepisy, dnes vydané v dvoudílné knize "Duchovní výklad ke Goetheově Faustu". Steiner ve své době vyslovil na svých přednáškách věci, pro které není řada lidí připravena ani dnes. Vysvětlil úlohy jednotlivých postav v druhém díle, vysvětlil jejich původ, naprosto přesvědčen o jejich existenci. Velmi vzdělaně vysvětluje veškeré náboženské impulsy, symboly a odkazy. Rozebírá jednotlivé verše a vysvětluje jejich skutečný význam. Hovoří o vzniku našich duší, o devíti článcích lidské bytosti, o ahrimanských a luciferských svodech, o zapomenutých naukách jako například o alchymii. Vysvětluje, že Goethe si byl naprosto vědom toho, jak naše duše vznikla, putovala, hrála svou úlohu a pak na sklonku životu opouští naše tělo a putuje dále. Dále zde Steiner hovoří i o následujících etapách lidstva, označuje naši dobu za pátý poatlanský věk a popisuje, jakou úlohu má a srovnává ji s obdobím předešlým. Číst jeho teorie se stoletým odstupem je nanejvýš zajímavé, protože řada jeho předpovědí se vyplňuje a dává nyní větší smysl. Nicméně informace zde vyčerpané jsou mnohdy i pro mne dosti náročné a snad jsem doposud nepotkala člověka, který by je bral vážně a vedl se mnou na toto téma konverzaci. (Vlastně Petr Rezek, můj učitel filosofie na AVU, by si o tom rád povídal, ale zatím si Steinera nepřečetl. Uvidíme!) Už jenom to, že věřím v Boha, ale s trochu jiným přístupem, je pro většinu lidí okolo mne naprosto mimo. Právě lidé, kteří nemají ponětí o těchto spirituálních záležitostech, musí druhý díl "Fausta" připadat jako nějaká pohádka a Steiner jako moderátor z ezo.tv To je v pořádku, ještě nejsou ve fázi svého duševního vývoje, kdy by byli schopni vůbec pochopit, že tu něco takového je, natož jak něco takového funguje. Ani já sama si nemohu myslet, že tomu naprosto rozumím. Je to opravdu náročná literatura a samostudiem se s pauzami zabývám už rok. Povrchní čtení mi přijde zbytečné. Přečíst si Fausta s tím, že mu nerozumíte a zůstat v tom, je proti mé přirozenosti. Raději budu trávit další večery studiem výkladů k němu, abych ho po roce konečně pochopila, než někde tvrdit, že je to blbost, protože to nechápu. Nebo snad ještě hůře, budu předstírat, že tomu rozumím. To vážně ne, děkuji. Pokud to cítete stejně, rozhodně doporučuji nastudovat Steinerovy přednášky. Zveřejním (respektive si tu digitálně budu archivovat) své poznámky až dočtu "Faustovský problém".

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama